Kultura v Zálezlech má své kořeny v její historii. V obci se pořád ještě najdou pamětníci, kteří se postavili na prkna, která znamenají svět, byť to byla prkna „jen“ ochotnická. Na půdě hospody jsou stále ještě uloženy malované divadelní kulisy, stejně jako na půdách mnohých chalup najdete staré masopustní masky.
A zatímco divadelnická tradice zatím své pokračovatele nenašla, zalezské masopusty jsou povedené a v masopustním průvodu potkáte místní i přespolní. Každá tradice musí mít své tahouny, u nás to jsou již po léta hasiči. Mění se i masky. Místo pohádkových bytostí, zvířat a všudypřítomných židů, dnešní masky často reagují na politiku a současné dění ve společnosti. Jedno však mají společné bez ohledu na dobu. Jsou veselé, rozpustilé a připravené vyvést drobný šprým. V Zálezlech je potkáte o masopustní neděli po obědě, v Setěchovicích už o den dříve. A aby to nebylo dětem líto, zatancují si při dětském karnevalu.
Tradiční pouť je spíše než s kolotoči a houpačkami u nás spojena s příjezdem členů rodiny, předpouťovým úklidem obce a tradičně i mší v zálezské kapličce v předvečer pouti. Pouť slavíme o neděli po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května), jemuž je naše kaplička zasvěcena.
Celé naše Pošumaví je vlastně jeden kulturní projekt. Zámečky, hrádky, tvrze, kostelíky a kapličky, mlýny, kovárny, včelíny a hlavně všechny zvyky a tradice na ně navázané stojí za to poznat. A jestli se při tom trochu namáhá i tělo a posiluje parta, jenom dobře. Tak se už po několik let pod vedením bývalého starosty a náčelníka výletu Pepíka Douleho vydáváme na společné cyklovýlety. Hoslovice, Dobrá Voda, Lomeček nebo Helfenburg, co bude příště?
Pivo je součástí naší národní kultury, popíjíme je v hospůdkách i doma, při oslavách i při práci okolo domu. Naše Zalezské pivní hry ale nejsou jenom obyčejné pivní slavnosti, jakých je všude do roka bezpočet. Přivádějí dohromady řadu soutěžících týmů a stovky lidí, kteří se přicházejí jenom tak podívat, pobavit a užít si srpnové odpoledne. Přejezd lávky přes koupaliště na kole, pro přihlížející poněkud nebezpečný pivní běh nebo závěrečná týmová přetahovaná lanem nejsou jenom o pasivním popíjení. Stejně jako o Masopustu i zde se o vše starají mladí hasiči a samozřejmě hasičky.
Novodobá tradice mikulášského zpívání na návsi v Zálezlech pod širým nebem se zrodila teprve před několika lety, ale dnes je pevně zakotvena v našem kulturním kalendáři. Celý rok se těšíme až k nám přijedou zpěváci a hudebníci z Lažišť se svým Vánočníkem a my si s nimi zazpíváme. Že se při tom zahříváme svařeným červeným vínem, vždyť jsou za dveřmi Vánoce.
Bylo to nedlouho po Miléniu, kdy jsme se poprvé vydali na silvestrovský výšlap na Věnec.
Šlo nás pár, další rok už víc a zase víc a poslední roky nás chodí okolo stovky. Je to kopec, ale zdoláme jej mladí i starší. Staří Keltové by určitě nenamítali, že na mýtince pod akropolí opečeme pár buřtů a lokneme něčeho ostřejšího. Určitě nejsme na Silvestra sami a dolů se jde o moc snáz.
Je toho spoustu v kultuře u nás i v blízkém okolí. Na faře v Malenicích, v synagoze ve Čkyni nebo Volyňském muzeu i jinde je kultura doma, podívejte se, co všechno můžete u nás a v našem okolí prožít.